S lukem ulovíte i slona. Ale bez utrpení.

Myslivec Alexandr Vrága: Rozhovor pro internetový deník.cz

Kamila Minaříková

Novela zákona, která má umožnit lov za použití luku a šípu, vyvolává bouřlivé debaty. Podle dlouholetého myslivce a předsedy Klubu lovecké lukostřelby při ČMMJ Alexandra Vrágy dokáže šikovný lovec za pomoci luku skolit i slona. Zvíře umírá rychle a o lovci zpravidla ani neví a neslyší navíc výstřel, který by ho vyplašil. V žádném případě tak podle něj nejde o trýznivý způsob lovu, jak tvrdí někteří kritici.

Lov lukem je v České republice zakázaný. Kde může zájemce nabírat zkušenosti nebo aktivně lovit?
Lov lukem je možný ve dvaceti státech Evropy, nejblíže na Slovensku. Loví se s ním běžně třeba v Maďarsku, Rusku, Belgii, Bělorusku, Francii, Španělsku, Itálii nebo ve Finsku a Pobaltských zemí. Jindy ve světě se loví třeba v Kanadě, Americe, Africe nebo Austrálii. V České republice trénují členové klubu na 3D terčích.

Kolik má aktuálně váš klub členů a kolika myslivců by se novela zákona mohla týkat?
Náš klub je menší, máme asi čtyři desítky členů. Nicméně, očekáváme, že pokud by zákon prošel, o lov lukem by mohly mít zájem další dvě stovky myslivců, kteří mají zájem složit zkoušky.

Může se stát lov lukem masivní záležitostí?
Spíše ne. Po finanční stránce je to srovnatelné s lovem s palnými zbraněmi. Ale je to extrémně náročný způsob lovu po technické stránce. Myslivec musí být schopný dostat se ke zvěři na blízkou vzdálenost, tedy pohybovat se neviditelně v terénu. Ovládat luk a provést dobrý nátah je i velká zátěž pro svaly.

Co všechno by bylo možné lukem střílet?
V podstatě je možné všechno. Drobná zvěř, ptáci, stejně jako spárkatá. Lukem je možné ulovit i slona.

Těžko si lze představit, že malý šíp dokáže takový kolos spolehlivě a humánně zabít…
Základ je, stejně jako u palných zbraní, kde se řeší ráže kule, zvolit dostatečnou sílu luku a zvolit správný lovecký hrot. Střílíte na blízko, na milimetry přesně, na komoru a v takových případech zvěř zůstává tzv. v ohni.

Zvěř o lukostřelci většinou neví, nebystří pod návalem stresu a zároveň neslyší výstřel. Jak se po zásahu tedy chová, jak rychle přijde smrt?
Sám jsem někdy překvapený, protože první reakce zvěře po zásahu je, že jen zvedne hlavu a rozhlédne se. S bodavou bolestí se setkává zvěř během života díky soubojům běžně. Nezazní rána a nedává se proto běžně na úprk jako po výstřelu a zásahu kulí. Umírá na velmi rychlé masivní vykrvácení, které způsobí průstřel šípu skrz hrudní koš.

Na téma ranivosti loveckých hrotů je vypracováno několik zahraničních vědeckých studií na základě tisíců ulovených kusů zvěře lukem a ty jasně vylučují, že lov lukem je trýznivý způsob usmrcení zvířete. Tyto studie mají k dispozici orgány státní správy řešící legalizaci lovu lukem.

Alexandr Vrága je dlouholetý myslivec z Liberecka, sokolník, lektor a předseda Klubu lovecké lukostřelby při Českomoravské myslivecké jednotě.
Zdroj: https://www.denik.cz

O autorovi

admin