LOV LUKEM: Návrat prastarého umění.

LOV LUKEM: Návrat prastarého umění.

Jedna z nejstarších loveckých metod – lukem a šípem – zažívá v posledních dvaceti letech triumfální návrat a obrací se k ní stále více myslivců. Luky však také zvedají vlnu odporu kvůli své údajné krutosti. Jsou obavy ochránců zvěře skutečně podložené?

Když se člověk před ochránci přírody nebo i myslivci zmíní o lovu lukem, obvykle se okamžitě všichni ohradí. Rozumíš téhle reakci?
Naprosto ji chápu – jenže vychází z neznalosti. Dvacet zemí Evropské unie dnes zákonem povoluje lovit lukem a mají pro to dobrý důvod. V Dánsku se o tom jednalo od roku 1999 a v roce 2004 pak příslušný zákon schválili – a to na základě velké studie, kterou si nechali vypracovat. Vyhradili několik obor se srnčí zvěří a nechávali tam lidi lovit jen lukem. Hodnotících faktorů bylo hodně: od vzdálenosti nástřelu k místu, kde zvíře zhasne, výskyt stresových hormonů v krvi, penetrace šípu, tedy jestli uvízne, nebo proletí skrz zvíře. Výsledkem bylo, že si Dánové naprosto v klidu a zodpovědně odhlasovali povolení lukem lovit. Zjistili totiž, že je to pro zvíře naprosto srovnatelné, ne-li lepší, než lov klasický.
Myslíte, že podobné zjištění ochranáře uklidní?
U ochránců přírody tu obavu chápu úplně nejvíc. Mají totiž spoustu špatných zkušeností. Často se stane, že někdo má doma luk za tři stovky, střílí si na zahradě na terč šípy s kulatou špičkou a pak se někde kousek od něj mihne srna – a on prostě dostane lovecký záchvat. Když ji pak zkouší trefit, tak se to povede někam do zadního běhu a ta zraněná srna pak někde tři dny krvácí a umírá, nebo ji schvátí liška, či jiný predátor. To je průšvih. Ale to my neděláme. Lov lukem, pokud je provedený správně, je velmi humánní. Když v roce 2009 uzákonili lov lukem na Slovensku, byli to právě ochránci přírody, kteří nejvíce kvitovali to, že jde o šetrný a etický způsob lovu. Rozdíl mezi palnou zbraní a loveckým lukem je v tom, že střela z pušky vytvoří střelový kanál a způsobí hydrodynamický šok, který roztřese vnitřnosti. Neklesá krevní tlak, ale zvíře umírá poměrně rychle. Co ho zabije, je spíše šok z nárazu kulky, než ztráta krve, protože střelový kanál cévy zatahuje. Během té krátké chvilky po zvuku výstřelu a nárazu kulky vysílá tělo stresové hormony a ty už v mase zůstanou – snižují tak jeho kvalitu a chuť. Navíc zvířata chodí na vnadiště – tam jsou posedy, a často se tam střílí. Ony to nebezpečí samozřejmě cítí, jistým způsobem ví, že se tam umírá. Takže je zvíře stresované už při příchodu.

autor David Bimka
Rozhovor Marek Kožušník
Přežít Leden–únor 2018 3

Celý článek: LOV LUKEM: Návrat prastarého umění.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články v časopisech. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.